Každý kdo chce papouška, ho kupuje určitě proto, aby měl nejlepšího společníka, který ho bude mít rád, bude ochočený a chce spolu s papouškem prožít spoustu zábbavných let.. Ale jak toho docílit? To se dozvíte v následujícím článku :-)
Existuje párzákladních pravidel pro to, abyste si domů přivedli opravdu dobře ochočitelného papouška.
Mezi první patří určitě koupě MLADÉHO papouška od chovatele, který jej ručně dokrmoval. Jak zjistit že je mladý? nejlepší je ověřit si to přímo u chovatele, jezdit tam během doby, kterou ho chovatel dokrmuje a nebo si nechat alespoň zasílat průběžně fotky či video. Pokud je dobrá komunikace s chovatelem (nevymlouvá se,je vstřícný), je velká pravděpodobnost, že všechno bude v pořádku, vy si později odnesete domů Alexandra a můžete začít s ochočováním, které by mělo jít docela snadno, protože papoušek už je zvylý na lidskou přítomnost. Nic ale neuspěchejte, chce to mnoho trpělivosti. Stačí jedna chyba a všechno může začít odznova.
Vybrat nejvhodnější místo pro klec - bývá to tam, kde nejsou příliš agresivní barvy v pokoji (dá se vyřešit tak že v okolí klece pověsíte prostěradlo na zeď nebo koupíte lepící folii s různými motivy v zoo prodejně) papoušek je rád vysoko, tedy je dobré jej umístit tak, aby byl v úrovní vašich oči (například tam kde bude bidlo a papošek bude nejspíše často sedět je vhodné mít ve stejné úrovni oči abyste byl stejný nebo menší než on. Když je něco velké papoušek z toho může mít strach. Klec vybavit nejdůležitějšími věcmi - zrní, čerstvá voda, několik málo hraček, bidla, může být nějaký pamlsek ve formě ovoce a větvička na okusování. Je vhodné mít v kleci zvlášť misku s pískem který slouží na lepší trávení a sépiovou kost.
Určitě máte Alexe v nějaké bedýnce. Nejlepší bývá papouškovi prostě otevřít klec, pokud to jde položit na spod klece i bedýnku a nechat ho ať si vyleze sám až dostane odvahu. Pokud to možné není, opatrně otevřeme bedýnku, uchopíme jemně papouška a popostršíme nebo přendáme ho pomaličku do klece. Pokud bude couvat necháme ho chviličku ať se rozkoukává a zkusíme to za chvíli. Když už bude v kleci, necháme ho v klidu ať se rozkouká, seznámí se s klecía s novým prostředím. Pravděpodobně prvních pár hodin nebude nic chtít zobnout, to je ale v pořádku. Nedáváme ruce do klece, chodíme kolem papouška pomalu a neděláme prudké pohyby. Dalších pár dní se ho vůbec nesnažíme pouštět z klece! To by mohlo mít za následek že se alex vyděsí, bude létat a narážet, bude vyděšený a až ho budete chytat, nenechá se a jsme zase u toho - ochočování se může prodloužit... Můžeme si každý den stoupnout ke kleci a promlouvat na něj klidným hlasem a můžeme mu přes klec zkoušet dávat pamlsky..
Pokud si přes klec od vás vezme nějaký ten pamlsek, můžeme zkusit otevřít dvířka a pomaličku mu zkusit nabídnout rukou něco dobrého. Pokud couvá, necháme ruku v kleci a on si určitě přijde:-). Pokud ne, nebo pokud začne křičet či létat po kleci tak ruku vyndáme a zkoušíme to zase další den... Mezitím na něj pořád mluvíme, a můžeme už zkoušet opakovat například jedno slovo - třeba jeho jméno. Můžeme už začít pomalu s výcvikem mluvení.. Pokaždé když vstoupíme nebo odcházíme z pokoje mu řekneme - ahoj, dobrý den, papa... nebo cokoli.. záleží na tom co chcete aby papoušek v budoucnosti říkal. Jde i o to, že si to slovo později spojí s daným úkonem který provádíte a pak když bude mít hlad tak vám řekne třeba "papat" nebo poděkuje za krmení :)
Pokud je to tak, bude to ve velké většině případů boj a cesta na dlouhou trať. Ochočování "divokého" zvířete je vždycky obtížné a jinak tomu není u papoušků. Abyste si papouška ochočili, musí si on ve vás vybudovat důvěru. A to je nejobtížnější úkol. On musí zjistit, že vy jste ten člověk a kamarád, který mu nosí pamlsky a že mu nechcete ublížit, že když otvíráte klec tak ne za účelem napadení ale uklizení trusu, podestýlky, přidání nových hraček či větviček na okusování a výměny misek se žrádlem a vodou. Ale toto pochopit mu může trvat i několik měsíců, pokud to vůbec pochopí úplně. Jde o to, že každý alex je jiný svou povahou a zatímco jeden za chvíli přijde na to že ho máte rádi a nechcete mu ublížit, druhý si pouze zvykne na to že tam dáváte ruku ale o důvěře nemůže být žádná řeč. Chce to začít úplně odznova a začínáme tím co je v bodě 1, 2 a 3 výše. Každý na něj mluvit, stát u klece, nabízet pamlsky, měnit opatrně krmení, nechávejte mu i puštěné rádio aby si zvykl na lidský hlas. Prozatím bych se vyhýbala častého dávání ruky do klece a podávání pamlsků formou otevřených dvířek s rukou v kleci. Záleží však jen na vás a pokud zjistíte že nelítá jako vzteklý po kleci když ruku vidí ale pozorně ji sleduje a je i malinko zvědavý a nerozhodný, zkoušela bych to určitě dále. Nenuťte ho, spíše vyčkávejte až přijde sám. Zkuste například i to, že když přijde blíže, schovejte pamlsek dále do dlaně tak, aby si pro něj musel přijít až na prst. Pokud alex zvládne i toto, tak to je velký krok kupředu. Jen je důležité se neunáhlit. Tohle celé je o obrovské trpělivosti člověka. Někdy to může být lehčí a může se něco povést, naopak ale může být i, těžké zvlášť když už se snažíme i měsíce a vidíme jen maličké nebo žádné pokroky. Důležité je nevybuchnout a zůstat v klidu. Pokud vám ujede ruka či hlas a vy zakřičíte nebo prostě jen bouchnete rukou do klece, nepřinese to nic dobrého...
Jakmile zjistíte, že jste se společně s alexem dostali o krůček dále, nepolevujte. Zkoušejte to, co se párkrát povedlo stále znova a přidávejte k té určité dovednosti postupně další. Papoušci jsou od přírody zvědaví tvorové. Takže pokud ho něčím zaujmete a on překoná svůj největší strach, pak si jsem jistá, že zvědavost pro něj bude silnější než strach. Vy sami přijdete brzo na to, co ho zaujalo. Zkoušejte u klece potichu různé věci, zkuste mu je opatrně ukazovat a sami uvidíte jestli má pouze strach nebo je zvědavý ale bojí se. Většinou mají strach z velkých věcí. Dám pár příkladů na co se soustředit: